• Štika obecná

    Štika obecná

    Štika obecná

    Štika obecná. Láká vás ulovit tuto rybu? Je to těžké i pro člověka, který ví o rybaření hodně. Představuje dravce, který se snaží být rybou lovnou, ne lovenou. Pojďme si o ní říci něco více. Přiblížíme si i možnosti jejího lovu. Možná právě vám to pomůže a budete se moci pochlubit jedinečným úlovkem.

    Obecně o štice

    Štika obecná (latinsky Esox lucius) představuje dravou rybu, kterou řadíme do třídy kostnatých ryb. Podtřída je paprskoploutví, řád štikotvární, čeleď štikovití a rod štika. Jde o jednoho z pěti zástupců čeledě štikovití. Štika obecná je z nich rozšířená nejvíce.

    Popis štiky

    Vzhled štiky je přizpůsobený jejímu dravému způsobu života. Má protáhlé válcovité tělo. Hřbetní a řitní ploutve jsou posunuté až dozadu. Hřbetní ploutev má 6 – 12 tvrdých paprsků a 12 – 16 měkkých. Na řitní ploutvi najdeme 4 – 9 tvrdých paprsků a 10 – 13 měkkých.
    Tělo štiky má zelenohnědou barvu a je pokryté světlými skvrnami, které jsou uspořádané do svislých pruhů. Její břicho je světlejší. Šupiny jsou malé a pevně zarostlé v kůži. Obecně je zbarvení štiky variabilní a má dokonalé ochranné maskování.
    Má dlouhou klínovitou hlavu, která je shora zploštělá. Její tlama je protáhlá, široká a bohatě vybavená zuby, které jsou mírně zahnuté dovnitř. To jí usnadňuje lov. Kořist se tak nevysmekne.
    Štika dorůstá až do délky 1,5 metru a dosahuje hmotnosti až 25 kg. Ovšem už štika o hmotnosti 10 kg je považována za pořádný úlovek. Roste velmi rychle. Koncem prvního roku dosahuje půl metru, ve druhém až 60 cm, v pátém roce je to kolem 75 cm a v rozmezí devátého a desátého roku se přehoupne délka štiky přes jeden metr.
    Jde o středněvěkou rybu. V našich podmínkách se však dožívá pouze kolem pěti let, což je dáno velkým rybářským zájmem o ní.

    Kde štiku najdeme

    Štiku obecnou najdeme ve sladkovodních nádržích, řekách, jezerech a dalších vodních plochách téměř po celé Evropě s výjimkou Pyrenejského poloostrova, jižní části Itálie a části Balkánského poloostrova. Štika je rozšířená i v Severní Americe a Asie.
    V České republice se vyskytuje hojně. Je totiž poměrně přizpůsobivá. Není příliš náročná na kvalitu vody. Stačí, aby v ní bylo dostatek potravy. Jen vysoce položeným potokům se vyhýbá. Najdeme ji v různých typech stojatých vod, které jí vyhovují více než řeky. Nejlépe se jí daří v čerstvě napuštěných nádržích.

    Čím se štika živí

    Štika obecná je dravcem, takže jejím zdrojem potravy jsou ryby přiměřené velkosti. Patří mezi ně např. okoun, hrouzek, plotice, proudník atd. Štika však pozře i žábu či utopenou myš. U štik je dokonce rozšířen kanibalismus.
    Štiky jsou schopné bleskového výpadu. Větší rybky uchopí uprostřed těla, menší pak pohlcuje najednou. Výhodou štiky je, že dokáže velmi roztáhnout jícen. V potravě není štika vybíravá. Napadne téměř každou rybu, někdy i větší.

    Rozmnožování štik

    Štiky se mohou rozmnožovat v období své pohlaví zralosti, což je u mlíčňáků mezi 1. – 3. rokem života. U jikrnaček je to mezi 3. – 5. rokem života.
    Štiky se rozmnožují třením. K tomu si většinou vyhledávají klidné teplé vody s hustým porostem. To je kvůli tomu, aby se dal plůdek dobře skrýt. Štika je schopná vyprodukovat kolem 250 000 jiker.
    Tato ryba se většinou tře brzy z jara, zhruba v období od března do května. V této době je teplota vody při břehu 7 – 10oC. Právě taková teplota jí vyhovuje.
    Jikry se vyvíjí po oplození 10 – 15 dnů. Přesná doba záleží na teplotě vody. Zpočátku se plůdek živí hlavně zooplanktonem. Už při délce 3 – 5 cm se stává dravým a požírá většinou plůdky menších ryb. Někdy se vrhá na své menší sourozence.

    Chov štik u nás

    Štika obecná představuje hospodářsky velmi cenný druh. Nejenže je významné její maso, které je poměrně suché, ale také má funkci biomeliorační, což znamená, že svým dravým způsobem života omezuje výskyt ryb, které jsou méně hodnotné.
    Štiky se u nás vysazují do kaprových rybníků jako důležité vedlejší ryby. Jde také o oblíbenou sportovní rybou. Pro mnohé rybáře představuje její ulovení velkou výzvu.

    Štika a rybaření

    Rybaříte? A chcete se zaměřit na štiku? Čeká vás nejednoduchý úkol. Štika se chytá obtížně a kdejakému zkušenému rybáři dá zabrat. Je nejdravější rybou u nás. Představuje velmi prestižní úlovek.
    Problémem je vůbec štiku v řece či rybníku zahlédnout. Vyznačuje se totiž dokonalým ochranným zbarvením. Můžete ji však spatřit, pokud je nasycená a vyplouvá k hladině, aby se vyhřívala na slunci.
    Štiku můžete lovit na rybičku. Důležitý je však správný zásek. Chce to mnoho cviku a vhodné je naučit se i nějaké triky. Jinak vám štika snadno unikne. Zásek musíte především správně naplánovat. Háček volte velký a jednoduchý.
    A co použít jako návnadu? Nejčastěji se používají různé třpytky, mrtvé či čerstvé ryby s velikostí kolem 10 cm. Zvolit můžete také různé druhy woblerů.
    Štiky se nejlépe loví na podzim, optimálním obdobím je září a říjen. Na začátku léta se loví obtížněji, protože mají dostatek potravy a neberou. Větší šance na úspěšný lov máte při vysokém stavu vody. Zvolte pro lov den s mírným větrem a přeháňkami. Nejvhodnější denní dobou je brzké ráno či pozdní večer.
    Štiku obecnou nesmíte v České republice lovit v době hájení, což je od 1. ledna do 15. června. Nesmíte si také z rybníku či jiné vodné plochy odnést rybu, která je menší, než je její lovná míra. Ta je nejčastěji 50 cm. V některých revírech je lovná míra stanovená na 60 cm.